Jdi na obsah Jdi na menu
 


Antická žeň 1.

(citáty a zajímavosti z antiky) 

 

Předmluva

Řecký a římský starověk zasil kdysi skrze svá písemnictví zrnka moudrosti a učenosti, jejichž výhonky se stále zelenají (pokud nebyly zlovolně zašlapány) a jejíž bohatou úrodu podnes sklízíme a živíme jí našeho ducha.

Uvádím zde mnou porůznu sebrané zlomky z děl rozličných antických autorů, ale i jiné zajímavosti z tehdejší doby, které mi stály za zaznamenání a které se nevešly jinam (seznam dalších souvisejících odkazů viz na konci druhé části).

MISANTROP

 

Obsah první části:

Hérákleitos * Xenofanés * Statius * Platón * Démokritos * Sapfó * Oblíbená rčení císaře Augusta * Zásady Julia Caesara * Démosthenés * Aischylos * Sókratés * Publilius Syrus * Cornelius Nepos * Gaius Marius Victorinus Afer * Gaius Sallustius Crispus * Plinius Mladší * Gellius * Quintus Ennius * Iuvenalis * Marcus Terentius Varro Reatinus * Anaxagorás * Antifón * Pomponianus * Epiktétos * Epicharmos * Gallus * Persius * Pacuvius * Kratés z Théb * Lysis * Isokratés * Júlianos Apostata * Chión

 

Hérákleitos 

Lidské názory jsou dětské hračky.

Je smrt pro zem, změní-li se ve vodu, smrt pro vodu, změní-li se ve vzduch, smrt pro vzduch, změní-li se v oheň, a naopak.

Lidé bývají v rozporu s tím, s čím jsou v nepřetržitém styku.

Moudrý vymění všechny věci za Jednu; ale většina lidí je jako nenažraný dobytek.

Tak jako děti připadají pošetilé dospělým, tak lidé připadají pošetilí bohům.

Proti všemu stojí jedno, oheň stojí proti všem a dokonalý jedinec (aristos) stojí nad většinou.

Boj je otcem všeho i králem všeho a jedny učinil bohy, druhé lidmi, jedny udělal otroky, druhé svobodnými.

 

Xenofanés 

Žádný člověk nikdy nepozná Pravdu, neboť i kdyby ji náhodou vyslovil, nevěděl by o tom.

 

Statius

Co je platná většina, když nemá rozum.

První, kdo na světě stvořil bohy, byl strach.

 

 

Platón 

Knihy jsou nesmrtelnými potomky otců, jimiž pohrdají.

 

(Ústava)

Ušlechtilí lidé jevívají se v mládí prostoduchými a snadno přístupnými klamům lidí nespravedlivých, poněvadž nemají sami v sobě příkladů podobných stavů jako špatní.

Jistě ty četné a všeliké žádosti, rozkoše a strasti nalezli bychom nejspíše u dětí, žen, lidí služebných a mezi takzvanými svobodnými lidmi u davu mravně chatrného. Kdežto jednoduché a uměřené žádosti a city, které se dávají vésti uvažováním za účasti rozumu a správného mínění, ty zastihneš jen u malého počtu lidí, nejlépe založených a nejlépe vychovaných.

Když jest přirozený stav tělesný porušen, nelze žíti, ani při všem jídle a pití a při všem bohatství a vší moci, jakpak by bylo lze žíti při poruše a pokažení přirozeného stavu samého pramene našeho života? 

Druh ctnosti jest jen jeden, nesčíslné však jsou druhy špatnosti. 

Dobrému je zlé větší protivou než nedobrému.

Zdalipak myslíš, že takovému duchu, který se vyznačuje ušlechtilostí a poznáním úhrnu času i všeho bytí, se lidský život jeví něčím významným?

 

(Zákony)

Lidská povaha, spravuje-li lidské záležitosti s neomezenou mocí, není schopna vyvarovat se zpupnosti a nespravedlivosti.

 

Démokritos 

Potřebuje-li něco zvíře, ví samo, kolik potřebuje. Potřebuje-li něco člověk, nepozná to.

Lidé se mohou vzdát svého bláznovství jen tehdy, vzdají-li se svého lidství. 

(Démokritos se oženil s malou ženou, ač sám byl veliký.)

„Vybral jsem si ze všeho zlého nejmenší.“ 

Nekonej mnoho věcí, chceš-li žít radostně! 

Všechno je jen věc názoru. Jen základní prvky jsou pravdivé. 

   Mnozí vysoce vzdělaní nemají rozum.

Stálý styk se špatnými zvětšuje sklon ke špatnosti.

 

Sapfó 

A smrt je zlo,

Tak bozi uznali,

Vždyť kdyby byla krásná,

Též by zmírali.

 

Oblíbená rčení císaře Augusta

Tak snadno, jako když si dřepne pes. 

Bližší chitón, než plášť. 

Ředkev možná řecky neumí, ale já ano.

Odměny je hodno i mlčení.

Plútarchos vypravuje, že Augustus kázal ukřižovat jednoho otroka, že opovážil se upéci a snísti křepelku, kterou naživu zanechati a chovati poručil.

 

Zásady Julia Caesara 

<