Jdi na obsah Jdi na menu
 


Horatius: Réva a vavřín - 2. Epódy

1. 5. 2013

EPÓDY

II

Kdo žije stranou tržišť, pěkně v poklidu,

tak jako naši prapředci,

ten žije šťastně: kypří rodný lán

a neví, co je lichvařit.

Všem okázalým prahům vlivných občanů

a Foru též se vyhýbá.

Svou vlastní rukou se ztepilým topolem

keř vzrostlé révy sezdává

a pak zas hledí na toulavá stádečka,

jak bučí v skrytém údolí.

Když hlavu, ozdobenou zralým ovocem,

sám podzim z polí pozvedne,

tu šťasten češe hrušky, které vypěstil,

i víno, rudější než nach.

Je příjemné si lehnout pod prastarý dub

i do hustého pažitu;

proud v příkrých březích mezitím dál ubíhá

a v lesích zvučí ptačí zpěv.

Z míst, kde jsou studánky, zní šumot bystrých vln

a láká k chvilce dřímoty.

Pak asi bych s větší chutí nepolkl

hrstě oliv natrhané na stromech

z těch nejplodnějších haluzí,

květ šťovíku, co roste v lukách, nebo sléz,

lék na neduhy chorých těl.

 

IV

Ten odpor, jenž je ovečkám a vlkům dán,

též k sobě máme: já i ty.

Ač smíš se vychloubat svým jměním, štěstěna

tvůj původ změnit nemůže.

Když kráčíš Svatou cestou, oděn do togy

šest loktů dlouhé, všímáš si,

jak na okolních obličejích přitom lze

číst neskrývanou nevoli?

 

V

Ne, žádná oběť vás mé kletby nezbaví,

ta půjde všude za vámi.

Ba víc! Až z vaší vůle vposled vydechnu,

pak jako duch se vrátím v tmách,

můj stín dík síle dané mrtvým duším vám

tvář křivým nehtem rozdrásá;

až v tmách vám na bušící srdce přilehnu,

váš sen se děsem udusí.

 

VI

Proč skáčeš, psisko, na pokojné poutníky?

Dej pozor! Proti bídníkům já obracím

svůj hněv tak jako býk svůj roh,

tak jako Archilochos nebo Hippónax1

svým veršem rány vraceli.

Mám před vyceněnými zuby jako kluk

se třást a drzost netrestat?

 

XVI

Řím boří sebe sama dílem vlastních sil.

Zato my, bezbožné děti zlé krve, ho zničíme sami

a divá zvěř zas jeho lány osídlí.

Myšlenku nad jiné vhodnou nám osud Fókajských2 vnuká:

ten lid Lary3 i lány proklel a chrámy pak zanechal kancům

a žravým vlkům pro skrýše i doupata.

Souhlasíte? Kdo touží nám poradit lépe?

 

SATIRY >>>

<<< ÓDY

 

 

POZNÁMKY A VYSVĚTLIVKY:

1Archilochos nebo Hippónax – řečtí básníci. První z nich napsal útočné verše proti Lykambovi, který odmítl splnit svůj slib a dát mu za ženu svou dceru, a oba tím dohnal k sebevraždě. Druhý ztrestal svými verši sochaře Bupala za to, že zkarikoval básníkovu podobu. I v tomto případě podle pověsti napadený skončil sebevraždou.

2osud Fókajských – obyvatele Fókaie, pobřežního města v Malé Asii, oblehl Kýrův vojevůdce Harpagos. Pod tlakem jeho ozbrojené moci se rozhodli opustit své domovy. Při odchodu vrhli do moře množství žhavého železa a zapřisáhli se – podobně jako to navrhuje Horatius v této básni – že se nevrátí, dokud kov nevypluje na hladinu. Fókajští se nakonec usídlili na Korsice a v místech dnešní Marseille.

3Larové (lárové, penáti)ochranná božstva jednotlivých domácností i měst. Lár bylo původně ochranné božstvo pozemků, později domu, pocestných, plavců a vojáků na bitevním poli; penáti byli hromadným ochranným božstvem římské domácnosti a domu, zvláště jeho vnitřní části, sloužící za spižírnu.

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA