Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pýthagorás - citáty

PÝTHAGORÁS

ze Samu

(asi 582–496 př. n. l.)

 

Snažte se ovládat čtyři věci: žaludek, spánek, sex a prchlivost.

*

Dobrý princip zplodil řád, světlo a muže.

Zlý stvořil chaos, temnotu a ženy.

*

Dokud bude člověk necitelným vrahem milých živých stvoření, nepozná zdraví a klidu. Dokud budou lidé zabíjet ubohá zvířata, budou se zabíjet navzájem. Ten, kdo zasévá sémě vražd a bolesti, nemůže sklidit radost a lásku.

*

Hudba velmi prospívá zdraví, když jí náležitě užíváme.

*

Poznáš, že lidé sami si působí všechny své strasti.

*

Mlč, anebo řekni něco, co je lepší než mlčení.

*

Jakmile se zákon stane lidem potřebou,

nehodí se již ke svobodě.

*

Existují lidé a bozi, a pak už jen bytosti, jako je Pýthagorás.

*

Nejstarší a nejkratší slova – „ano“ a „ne“ – jsou slova, jimiž se vyjadřuje většina myšlenek.

*

Políček od přítele je lepší než polibek od nepřítele.

*

Vzdělávejte děti a nebudete pak muset trestat dospělé.

*

Nad všemi mračny, nad všemi stíny svítí hvězdy a světlo.

Nade všecko važ si sám sebe.

*

S mnohými slovy se lidé setkávají, stejnou měrou nízkými i vznešenými; ty se však jimi nedej ani uvádět v úžas, ani se jimi nenechávej omezovat.

*

Když mudrc otevře ústa, vyjdou samy najevo krásy jeho duše, tak jako krásy chrámových soch.

*

Ti, kdož zůstávají sami, milí jsou bohům, kteří trestají nespravedlivé.

*

Není svobodný ten, kdo nedobyl říši sebe sama.

*

Není svobodný ten, kdo nedokáže poručit sám sobě.

*

Blázna poznáš podle řeči, moudrého podle mlčení.

*

Osamělý muž je buď bohem, nebo zvířetem.

*

Je lepší být zticha, než se hádat s hlupáky.

 

 

PÝTHAGORÁS

v dílech jiných velikánů ducha

 

Jednou zase sofista Sidónios, v Athénách velmi proslulý, vychvaloval sám sebe asi v tom smyslu, že obsáhl svým věděním veškeru filosofii: “Kdyby mě volal Aristotelés do Lykeia, budu ho následovat. Kdyby Platón do Akadémie, půjdu za ním. A kdyby Zénón do své školy ve stoi poikilé, budu pobývat tam. Kdyby mě povolal Pýthagorás, budu mlčet.“ Tu povstal mezi posluchači Démónax, oslovil ho a dodal: „Pýthagorás tě volá."

(Lúkiános: Démónaktův život)

*

Ovidius v XV. knize svého díla Proměny představuje nauku Pýthagorovu, vkládaje do jeho úst plamennou tirádu proti užívání pokrmů masitých. Pýthagorás zde připomíná, že „zlatý věk“ byl šťastný a neposkvrňoval se zabíjením. Lidé přece mají dosti dokonalých pokrmů, které jim dává příroda bez zabíjení a prolévání krve. Jak jsou nevděční, když zabíjejí pokojné ovce, krávy, voly, kterým se takto odvděčují!

Antický básník zde podtrhuje především etický aspekt vegetariánství. Ostatně mnoho starověkých filosofů žilo vegetariánsky, tak např. Buddha, Zarathustra, Pýthagorás, Sókratés, Platón, Plútarchos, Hippokratés, Ovidius, Seneca a jiní.

(Prof. MUDr. K. Wiśniewska-Roszkowska: Vegetariánství)

 

Rubens: Pýthagorás obhajuje vegetariánství

 

Život je ... putování cizinou... – Řečeno z hlediska Pýthagorova učení o stěhování duší z těla do těla (proto mimo jiné obhajoval Pýthagorás vegetariánství). Také Pýthagorovi je život vlastně putováním.

(poznámka Misantropova in: Marcus Aurelius: Hovory k sobě)

*

Pýthagorás uklidňoval duševní zmatky hrou na lyru.

(Seneca: O hněvu)

*

Cicero uvádí ve své páté knize Tuskulských hovorů Pýthagorovu skvělou definici přírodního filosofa. První část (první odstavec) jsem znal již z dřívějška, druhý odstavec čtu poprvé. Oba dva odstavce jsou brilantní, hle!:

 

„Podle mého názoru je lidský život podoben jedné z těch slavností, které se konají za účasti celého Řecka a jsou spojeny s výpravnými hrami. Tam někteří hledají slávu a čestný věnec v sportovním zápolení, jiné tam přivádí zisk a výdělek při kupování a prodávání, a je také určitá skupina lidí – ta je nejušlechtilejší –, kteří se neshánějí ani po potlesku, ani po výdělku, ale přicházejí tam jako diváci a pozorně si prohlížejí, co a jak se tam děje.

A stejné je to i s lidským životem. I my jsme vyšli do tohoto života z jiného života a z jiné přirozenosti, jako bychom šli z nějakého města někam na hlučný trh, a teď někteří sloužíme slávě, jiní penězům; vzácní jsou takoví, kteří všechno ostatní nepovažují za nic a bedlivě pozorují podstatu světa. Těm říkám milovníci moudrosti, to je totiž význam slova filosofové. A jako na oné slavnosti je pro svobodného člověka nejdůstojnější jen se dívat a nehledat žádný zisk, tak v životě pozorování a poznávání přírody daleko vyniká nad všechny ostatní činnosti.“

 

V českém překladu Tuskulských hovorů je tento paragraf uveden dokonce dvojjazyčně; nejprve latinsky, potom česky – dobrý nápad! A výborná sentence, která by se měla zarámovat! Pýthagorás byl prostě dobrej.

(Misantrop: Zápisník živého muže)

 

Fjodor Bronnikov: Pýthagorejci uctívající východ slunce (1869)

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA